ODPOVĚĎ: Na Vaší otázku je jednoduchá odpověď. Nestane se nic, dražba se opakuje a je předpoklad ze se vypíše znova a může dojít k snížení ceny nemovitosti.

Jiří Lorman

ODPOVĚĎ: Při dražbě konané dle zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb., v platném znění – ZVZ) je způsob složení dražební jistoty stanoven v § 14, odst. 2 ZVZ. Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky, přičemž dražebník je povinen umožnit složit dražební jistotu oběma těmito způsoby. Zákon tedy zcela vylučuje možnost složit dražební jistotu do advokátní nebo notářské úschovy.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

ODPOVĚĎ: Současná platná česká legislativa neumožňuje dražit na Internetu, a to přestože Česká asociace dražebníků sama zpracovala příslušný návrh novely ZVD a měla v tomto směru i podporu bývalého Ministerstva informatiky ČR. Zbývají pouze aukce provozované na Internetu.

Pokud bychom chápali elektronickou prodejní aukci jako prostředek pro zprostředkování obchodu, potom tato aukce může mít podobu „dražby“, kde se licituje a vítěz aukce je subjekt s nejvýhodnější nabídkou dle aukčního (tržního) řádu. Následně však musí být uzavřena mezi relevantními subjekty příslušná smlouva, tj. kupní smlouva mezi prodávajícím (navrhovatelem aukce) a kupujícím (vítězem aukce).

Specializované realitní aukční systémy u nás teprve začínají, viz např. první bezplatný realitní aukční systém rAukce (www.rAukce.cz).

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

ODPOVĚĎ: Institut veřejné dražby znali již staří Římani jako způsob prodeje majetku, kde licitací – podáváním navyšujících se nabídek účastníky dražby (dražiteli) byl nakonec dražený majetek prodán tomu dražiteli, který nabídnul nejvyšší nabídku (vydražitel).

Princip dražby je tedy prostý jako trh sám. Na dražbě se střetává nabídka, kterou bezprostředně na dražbě prezentuje licitátor, s poptávkou dražitelů. Dražba tak indikuje skutečnou tržní cenu, která je dosažena v dražbě postupnou licitací dražitelů od tzv. vyvolávací ceny (nejnižší podání), na které tato licitace na dražbě začíná.

Původně dražba představovala nucený prodej majetku dlužníka. Oproti tomu aukce byla vždy považována za dobrovolný prodej s výše uvedenou licitací. Veřejnou dražbu v ČR upravuje platná legislativa, která umožňuje provádět i dobrovolné veřejné dražby, tj. prodej přímo od vlastníků dražených předmětů, např. nemovitostí.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

ODPOVĚĎ: Zatímco aukci platná česká legislativa neupravuje, v případě dražby jsou platnou českou legislativou nastoleny dva základní režimy, a to Zákonem o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb., v platném znění - ZVD) a Občanským soudním řádem (zák. č 99/1963 Sb. v platném znění - OSŘ).

Podle ZVD postupují nejenom dražebníci, kteří mají příslušné živnostenské oprávnění, ale i celní úřady (draží zabavené zboží) a obchodníci s cennými papíry při dražbě cenných papírů. Podle OSŘ postupují soudy, exekutoři a finanční úřady.

Druhým, a to daleko podstatnějším rozdílem, je způsob změny vlastnictví (práva) z „prodávajícího“ na „kupujícího“. V případě aukce navrhovatel aukce za podmínek aukce uzavře smlouvu s vítězem aukce. Při prodejní aukci se jedná o kupní smlouvu a dochází zde k tzv. převodu vlastnictví. V dražbě jde o tzv. přechod práva (např. vlastnického) příklepem licitátora (pokud vydražitel splnil podmínky dražby, zejména uhradil cenu dosaženou vydražením), a tedy se žádná „kupní smlouva“ na předmět dražby neuzavírá. Dokonce ke změně vlastnictví k nemovitosti není třeba provést vklad do katastru nemovitostí, pouze katastrálnímu úřadu dražebník oznámí změnu vlastnictví.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

ODPOVĚĎ: Základní výhodou prodeje dražbou je to, že dochází k tzv. přechodu vlastnictví. Žádná smlouva mezi prodávajícím (vlastníkem) a kupujícím (vydražitelem) se neuzavírá. Vlastnictví přechází na vydražitele k okamžiku příklepu na dražbě. Není tento akt vázán např. na zápis do katastru nemovitostí. Při dražbě nemovitosti, pokud vydražitel uhradí cenu dosaženou vydražením ihned po ukončení dražby, stane se okamžitě vlastníkem nemovitosti a nemusí se čekat na zápis do katastru nemovitostí.

Po uplynutí tříměsíční lhůty pro podání žaloby na neplatnost dražby, kterou však nemůže podat vydražitel, je přechod vlastnictví nezvratný. V případě aukce, tedy prodeje kupní smlouvou, může kupující tuto smlouvu napadnout i po uplynutí výše uvedené lhůty a požadovat např. po prodávajícím slevu z kupní ceny z důvodu „skrytých vad“.

Prodej dražbou má i výhodu daňovou, protože daň z převodu nemovitosti hradí vždy vydražitel.

Elektronická prodejní aukce má tu výhodu, že její podmínky mohou být stanoveny i takovým způsobem, které není možné na dražbě dosáhnout. Kromě „dálkového přístupu“, je to i doba licitace, možnost stanovení tzv. limitní ceny, ale zejména zamezení domluvy účastníků na dražbě – tj. tzv. pletich, ke kterým v mnoha případech, zvláště při nízkém počtu účastníků na dražbě, bohužel může dojít.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.